Schovka

„Bello, schovej to,“ podává mi mamka do ruky peníze.

„A kam to mám schovat?“

„Schovej to někam, abych to ani já nevěděla. A kdybych tě i prosila, ať mi to dáš, nesmíš mi to dát dřív, než se vrátíš od babičky. Jasný?“

„Mami, ale já nevím, kam to mám schovat. Poradím se s taťkou. On umí dobře hrát na schovku.“

„No musíš to schovat tak, aby ani taťka nevěděl, že to je schovaný, jasný? Nikdo to nesmí vědět!“

---

„Ivy, byly jsme jasně domluvené, že si pro Bellu přijdeš. Já jdu zítra do práce. Do práce, ale to tobě nic neříká.“

„Mami, neječ na mě. No aspoň ses prošla. Beztak jsi jak vepř.“

„Ivy, neser mě, nebo ti jednu lísknu. Ostatně tebe asi tvůj otec málo řezal, když seš takhle drzá?!“

„Mami, prosím tě, nech mě. Jsem utahaná.“

„Utahaná? Z čeho? Vždyť je tady bordel jak v tanku. Tys zase celej víkend chlastala. A kde máš vůbec kluky?“

„Teď ti jde o kluky, teď se o ně zajímáš.“

„Jasně, že se zajímám. Chlastáš, kouříš, o děcka se nestaráš, hlavně že máš další pupek.“

„Co tady hulákáte?! Ahoj mami.“

„Shady, co děláš doma?! Máš být na noční!“

„Prosím tě, mami, dej mi pokoj. Změnil jsem si směnu.“

„Chraň tě ruka páně, jestli zase budeš mít áčka, Shady. Já vás všechny živit nebudu. Nafrkali jste si děcka-“

„Mami, prosím tě, dík, žes ji přivedla a čau.“

„Shady, ona tě zničí. Nikdy sis ji neměl brát. Slyšíš?“

„Jdi už. Vezmeš si Bellu zase v pátek?“

Babička jakoby se probrala z nějakého transu a koukne směrem ke mně.

„No s váma ji tu nenechám.“

Babička odchází a já se šourám do pokojíčku. Mamka s taťkou se dál hádají. Mamka babičku nemá ráda. Vždycky říká, že je to stará tlustá čarodějnice. A taky říkává, že měla umřít radši ona a ne děda.

„Mami, mami, v mý posteli spí čert.“ Prohlížím si ošklivýho pána. Má hustý černý kudrnatý vlasy a vousy. Strašně smrdí pivem. A počůral se v mé posteli.

„Ty vole, Carle, vstávej, musím uložit holku,“ tahá chlapa z mé postele táta.

„To není čert, to je strejda Carl,“ směje se mamka, zatímco svlíká špinavé povlečení.

„Mám ještě hlad.“

„No to je skvělý. Hubu má plnou keců, ale že by tě přivedla po večeři! Něco si najdi v kuchyni.“

Procházím chodbou kolem koupelny a záchodu. Všude jsou plíny a strašně to smrdí. V obýváku spí další lidi. V kuchyni na stole je tátovo plátno na karty a šachy. Zbytky lahví s alkoholem, slaný tyčinky a křupky. Na talíři je zbytek chlebíčků. Beru si talířek s chlebíčky a jdu zpátky do pokojíčku. Venku už je tma. Chlebíček smrdí jako broskev a chutná po alkoholu. Asi ho něčím polili. Vedle se ozývá smích. Moje postel je pořád vlhká a smrdí.

Všimnu si, že krabička, kam jsem schovala mamčiny peníze, je venku. Schovala jsem ji za skříň u topení. Je trochu odsunutá. Ta skříň. Usínám.